Ruská kaple na Olšanských hřbitovech volá po záchraně
Vladimir Pomortzeff
badatel
Hodnotná umělecká výzdoba ruské kaple na Olšanských hřbitovech v Praze je ohrožena. Stav jedinečných freskových maleb se zhoršuje katastrofálním tempem. Ze zcela neznámých důvodů došlo za poslední čtyři roky k viditelným ztrátám. Tento závěr jednoznačně vyplývá z porovnání fotografií z různých období. Jsou nezbytná naléhavá opatření k záchraně této mimořádně důležité kulturní památky.
Viditelné ztráty a poškození originálních barevných vrstev na tvářích a postavách tří biblických králů na jižní stěně ruské kaple Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech.
Ruská kaple Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech možná byla vůbec první sakrální stavbou, kterou ruští emigranti založili po svém nuceném odchodu z bolševického Ruska. Návrh hřbitovní kaple v novoruském stylu vypracoval bez nároku na finanční odměnu ruský architekt Vladimir Brandt. Pomáhali mu mladí ruští studenti architektury Nikolaj Paškovskij a Sergej Clodt. Stovky obyčejných ruských emigrantů bezplatně pracovali na stavbě. Vysvěcení kaple dne 22. listopadu 1925 vykonal metropolita Jevlogij Georgijevskij, správce ruských pravoslavných farností v západní Evropě, který za tímto účelem přicestoval z Paříže.
Ruská hřbitovní kaple Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech v Praze krátce po dokončení stavebních prací na podzim roku 1925 na dobovém snímku známého pražského fotografa Alexandra Gubčevského. Fotografie ze sbírky autora
Mimořádně hodnotná umělecká výzdoba kaple vznikla zásluhou světoznámého ruského umělce Ivana Jakovleviče Bilibina, který v tu dobu žil v exilu v Paříži. Vynikající grafik a autor nádherných ilustrací k ruským pohádkám, které obdivoval i jeho český kolega Mikoláš Aleš, ochotně přijal nabídku vytvořit návrhy mozaik a freskových maleb pro pražskou kapli. V létě roku 1927 se na východním průčelí kaple objevila první mozaika archanděla Michaela, zhotovená v pražské mozaikářské dílně Marie Foerstrové podle Bilibinova návrhu. O rok později byla nad hlavním vchodem instalována rozměrná mozaika Znamení přesvaté Bohorodice.
Práce na návrzích fresek pro pražskou kapli se z různých důvodů protáhla téměř o deset let. Bilibin zřejmě dokončil zakázku krátce před svým návratem do Sovětského svazu na podzim roku 1936. Výsledek však nepochybně stál za dlouhá léta čekání. Vynikající odborník na historickou stylizaci kreativně přepracoval tradiční pravoslavnou ikonografii a fresky doplnil zcela nečekanými detaily. Například na místě, kde obvykle v scéně Posledního soudu byli zobrazováni mrtví, kteří sami vystupují z hrobů, najednou se objevuje královna podsvětí a mořský král sedící na pohádkové rybě. Ryba se navíc snaží sníst snítku petržele, tradičního pohanského symbolu podsvětí v rukou královny.
Bilibinovy návrhy nástěnních maleb se podařilo realizovat až během druhé světové války. Může se to zdát neuvěřitelné, ale s vytvářením maleb začalo v létě roku 1941, kdy Praha byla okupována Němci, Československo přestalo existovat jako samostatný stát a německá vojska postupovala na Moskvu. Tým umělců z řad ruských emigrantů vedla Tatjana Kosinskaja. Převážnou část maleb provedli Andrej Rjazanov a Rostislav Korjakin za spolupráce Michaila Romberga, Ilji Šapova a Václava Hartmana. Ruský emigrant a zároveň absolvent pražské akademie výtvarných umění Konstantin Pjaskovskij namaloval podle návrhu Bilibina obrovskou fresku Posledního soudu, která zabírá celou západní stěnu kaple. Zhruba ve stejnou dobu světoznámý ruský umělec Ivan Bilibin zemřel hladem v obleženém Leningradě.
Práce na návrzích fresek pro pražskou kapli se z různých důvodů protáhla téměř o deset let. Bilibin zřejmě dokončil zakázku krátce před svým návratem do Sovětského svazu na podzim roku 1936. Výsledek však nepochybně stál za dlouhá léta čekání. Vynikající odborník na historickou stylizaci kreativně přepracoval tradiční pravoslavnou ikonografii a fresky doplnil zcela nečekanými detaily. Například na místě, kde obvykle v scéně Posledního soudu byli zobrazováni mrtví, kteří sami vystupují z hrobů, najednou se objevuje královna podsvětí a mořský král sedící na pohádkové rybě. Ryba se navíc snaží sníst snítku petržele, tradičního pohanského symbolu podsvětí v rukou královny.
Bilibinovy návrhy nástěnních maleb se podařilo realizovat až během druhé světové války. Může se to zdát neuvěřitelné, ale s vytvářením maleb začalo v létě roku 1941, kdy Praha byla okupována Němci, Československo přestalo existovat jako samostatný stát a německá vojska postupovala na Moskvu. Tým umělců z řad ruských emigrantů vedla Tatjana Kosinskaja. Převážnou část maleb provedli Andrej Rjazanov a Rostislav Korjakin za spolupráce Michaila Romberga, Ilji Šapova a Václava Hartmana. Ruský emigrant a zároveň absolvent pražské akademie výtvarných umění Konstantin Pjaskovskij namaloval podle návrhu Bilibina obrovskou fresku Posledního soudu, která zabírá celou západní stěnu kaple. Zhruba ve stejnou dobu světoznámý ruský umělec Ivan Bilibin zemřel hladem v obleženém Leningradě.
Současný stav jedinečných freskových maleb vytvořených ruskými emigranty podle návrhu Ivana Bilibina pro ruskou kapli na Olšanských hřbitovech lze hodnotit jako kritický. Nejvíce jsou postiženy malby na jižní stěně, zejména v její horní části, kde se zdivo setkává s betonovou klenbou. Značně jsou také poškozeny malby na přilehlých částech západní a východní stěny. Fotografie maleb pořízené v říjnu roku 2015 a prosinci roku 2019 umožňují pozorovat rozsah poškození maleb, ke kterému došlo za pouhé čtyři roky. Příčinu tak rychlého zhoršení stavu freskových maleb za tak krátkou dobu je nutné naléhavě určit. Čím dříve bude tato příčina objevena, tím větší jsou šance zastavit další poškození.
Viditelné poškození originálních barevných vrstev freskových maleb na jižní stěně ruské kaple Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech. Malby na jižní stěně provedli v letech 1942 až 1944 ruští umělci Andrej Rjazanov a Rostislav Korjakin podle návrhu světoznámého ruského umělce Ivana Bilibina, vytvořených v jeho pařížském ateliéru v letech 1927 až 1932. Fotografie ze dne 20. prosince 2019.
Pohybem posuvníku doprava a doleva na každé fotografii porovnejte stav jednotlivých úseků nástěnných maleb ruské kaple Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech v říjnu roku 2015 a v prosinci roku 2019. Doporučujeme použít pro prohlížení větší monitor, protože na telefonu nejsou vidět drobné detaily. Je třeba poznamenat, že k takovým ztrátám a poškozením došlo za pouhé čtyři roky.
Viditelné poškození originálních barevných vrstev freskových maleb na jižní stěně ruské kaple Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech. Nejvíce utrpěla scéna Narození Ježíše v horní části stěny, kterou vytvořil v roce 1942 ruský umělec Andrej Rjazanov.
Poškození barevných vrstev freskových maleb na jižní stěně ruské kaple na Olšanských hřbitovech. Scéna Klanění tří králů, kterou vytvořil ruský umělec Andrej Rjazanov v roce 1942.
Poškození barevných vrstev freskových maleb na jižní stěně ruské kaple na Olšanských hřbitovech. Scéna Zvěstování pastýřů, kterou vytvořil ruský umělec Andrej Rjazanov v roce 1942.
Viditelné ztráty se za poslední čtyři roky také objevily u nástěnných maleb na východní stěně ruské kaple, zejména v oblastech sousedících s nejvíce poškozenou jižní stěnou. Tyto fresky mají zvláštní uměleckou hodnotu, protože jejich autorkou je ruská umělkyně Tatjana Kosinskaja, která dohlížela na veškeré práce na výzdobě ruské kaple na Olšanských hřbitovech. Viditelně poškozená je také freska v apsidě, zejména tváře Bohorodice a dvojce andělů.
Viditelné ztráty barevných vrstev freskových maleb na východní stěně ruské kaple na Olšanských hřbitovech. Malby na východní stěně provedla v roce 1941 ruská umělkyně Tatjana Kosinskaja podle návrhu Ivana Bilibina, vytvořených v jeho pařížském ateliéru v letech 1927 až 1932. Malby v apsidě vytvořil ve stejném roce ruský umělec Andrej Rjazanov. Fotografie ze dne 20. prosince 2019.
Stav stejného úseku maleb na východní stěně ruské kaple před pěti lety. Fotografie ze dne 13. října 2015.
Ztráty barevných vrstev freskových maleb na úseku východní stěny ruské kaple na Olšanských hřbitovech, sousedícím s nejvíce poškozenou jižní stěnou. Dvojité zobrazení dobrého lotra na detailu scény Zmrtvýchvstání Krista, kterou vytvořila v roce 1941 ruská umělkyně Tatjana Kosinskaja.
Poškození barevných vrstev freskových maleb na úseku východní stěny ruské kaple na Olšanských hřbitovech, sousedícím se severní stěnou. Viditelné tmavé skvrny na tmavě zeleném pozadí scény pobíjení démonů anděly na detailu scény Zmrtvýchvstání Krista, kterou vytvořila v roce 1941 ruská umělkyně Tatjana Kosinskaja. Může to být způsobeno nadměrnou vlhkostí.
Stav freskových maleb na severní a západní stěně ruské kaple byl v prosinci roku 2019 relativně dobrý. Ale i zde jsou viditelná poškození a ztráty barevných vrstev, i když nejsou tak značné jako na jižní a východní stěně. Zvláště znepokojující je stav rozměrné fresky Posledního soudu na západní stěně, protože se jedná o umělecky nejcennější fresku ze všeho souboru maleb ruské kaple na Olšanských hřbitovech.
Drobné poškození barevných vrstev na fragmentu freskových maleb na severní stěně ruské kaple na Olšanských hřbitovech. Scénu Vstupu Páně do Jeruzaléma vytvořili v letech 1942 až 1943 ruští umělci Andrej Rjazanov a Rostislav Korjakin podle návrhu světoznámého ruského malíře Ivana Bilibina.
Poškození barevných vrstev na oblečení mořského krále a královny podsvětí na fragmentu rozměrné fresky Posledního soudu na západní stěně ruské kaple, kterou ruský umělec Konstantin Pjaskovskij vytvořil podle návrhu světoznámého ruského malíře Ivana Bilibina v letech 1941 až 1944. Podobné poškození se vyskytuje na jiných úsecích této umělecky nejcennější fresky ruské kaple na Olšanských hřbitovech.
Rovněž neuspokojivý je stav unikátního ikonostasu ruské kaple, zejména ikon tzv. místního činu umístěných ve spodní řadě a na dveřích ikonostasu. Zde jsou rovněž viditelná poškození barevných vrstev. Přitom je důležité si uvědomit, že ikonostas ruské kaple na Olšanských hřbitovech má mimořádně vysokou uměleckou hodnotu. Všechny ikony pro tento ikonostas vytvořil v letech 1928 až 1929 mladý ruský ikonopisec Kirill Katkov přímo v pařížském ateliéru světoznámého ruského malíře Ivana Bilibina. I když budeme počítat jenom peněžní částky, za které se díla tohoto umělce prodávají na světových aukcích, bude se bezpochyby jednat o jedno z nejcennějších uměleckých děl nacházejících se na území České republiky, přesahující svou cenou i některá hodnotná díla českého umění.
Ztráty a poškození barevných vrstev na ikoně dobrého lotra na jižních dveřích ikonostasu ruské kaple na Olšanských hřbitovech. Jednu z umělecky nejcennějších ikon celého ikonostasu vytvořil mladý ruský ikonopisec Kirill Katkov v letech 1928 až 1929. Fotografie ze dne 20. prosince 2019.
Ztráty a poškození barevných vrstev na ikoně dobrého lotra na jižních dveřích ikonostasu ruské kaple na Olšanských hřbitovech. Jednu z umělecky nejcennějších ikon celého ikonostasu vytvořil mladý ruský ikonopisec Kirill Katkov v letech 1928 až 1929. Fotografie ze dne 20. prosince 2019.
Ztráty a poškození barevných vrstev na ikoně Bohorodice Vladimírské tzv. místního činu ve spodní řadě ikonostasu ruské kaple na Olšanských hřbitovech. Ikonu vytvořil v roce 1928 ruský ikonopisec Kirill Katkov přímo v pařížském ateliéru světoznámého ruského malíře Ivana Bilibina pod jeho dohledem.
ikonostas ruské kaple Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech. Většinu ikon pro ikonostas mladý ruský ikonopisec Kirill Katkov vytvořil v letech 1928 až 1929 přímo v pařížském ateliéru světoznámého ruského malíře Ivana Bilibina pod jeho dohledem.
Znepokojující je také celkový stav umělecké výzdoby ruské kaple na Olšanských hřbitovech. Změny jsou zvláště patrné při porovnání současného stavu nástěnných maleb s fotografiemi pořízenými před osmnácti lety. Je viditelné znečištění maleb, zejména v kupoli a v horní části fresky Posledního soudu na západní stěně kaple.
Stav maleb v kupoli ruské kaple na Olšanských hřbitovech před osmnácti lety. Malby v kupoli vytvořila v roce 1941 technikou alfresco podle návrhu Ivana Bilibina ruská umělkyně Tatjana Kosinskaja, která zároveň dohlížela na veškeré práce na výzdobě ruské kaple. Fotografie ze dne 14. září 2002.
Současný stav maleb v kupoli ruské kaple na Olšanských hřbitovech. Malby vytvořila v roce 1941 technikou alfresco ruská umělkyně Tatjana Kosinskaja. Fotografie ze dne 20. prosince 2019.
Současný stav rozměrné fresky Posledního soudu na západní stěně ruské kaple na Olšanských hřbitovech. Umělecky nejcennější fresku ze všeho souboru maleb ruské kaple provedl v letech 1941 až 1944 ruský umělec Konstantin Pjaskovskij podle návrhu světoznámého ruského malíře Ivana Bilibina, vytvořených v jeho pařížském ateliéru v letech 1927 až 1932. Fotografie ze dne 20. prosince 2019.
Stav rozměrné fresky Posledního soudu na západní stěně ruské kaple před osmnácti lety. Fresku vytvořili v letech 1941 až 1944 ruský umělec Konstantin Pjaskovskij. Fotografie ze dne 14. září 2002.
Je třeba pamatovat, že ruská kaple Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech je vyhlášená kulturní památkou České republiky. Současně je hmotným svědectvím pobytu ruské protibolševické emigrace v Československu a zároveň významnou památkou ruské kultury. Kaple také plně splňuje podmínky pro to, aby v dohledné době byla vyhlášena národní kulturní památkou. Naším společným úkolem je zachovat tuto jedinečnou památku pro budoucí generace.
Také je třeba pamatovat, že za čtyři roky budeme slavit 100. výročí zahájení stavby ruské kaple. Poté za rok oslavíme 100. výročí vysvěcení kaple. Význam těchto kulatých výročí je zvláště důležitý, protože kaple na Olšanech byla prvním pravoslavným svatostánkem, založeným ruskými emigranty po bolševickém převratu. Již téměř sto let zůstává kaple památníkem hrdinného boje nejlepších představitelů ruské společností proti zločineckého bolševického režimu.
Zároveň ruská kaple na Olšanských hřbitovech od počátku své existence byla a zůstává dodnes památníkem válečných obětí první světové války. Ostatky několika desítek ruských a srbských válečných zajatců z této války jsou uloženy v kryptě pod kaplí. Tamtéž se nachází hrob prvního předsedy vlády samostatného Československa Karla Kramáře a jeho ruské manželky Naděždy, obklopený hroby významných zástupců ruské protibolševické emigrace v Československu.
Je nutné přijmout nezbytná opatření, aby bylo možné co nejdříve určit důvody tak rychlého zhoršení stavu unikátní umělecké výzdoby ruské kaple. Toto umožní zastavit další chátrání nástěnných maleb a ikonostasů kaple a zajistit jejich konzervaci alespoň v současné podobě. Poté bude nutné vynaložit společné úsilí na obnovení bývalé nádhery ruské kaple Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech, aby tato jedinečná památka byla zachována pro budoucí generace.
Také je třeba pamatovat, že za čtyři roky budeme slavit 100. výročí zahájení stavby ruské kaple. Poté za rok oslavíme 100. výročí vysvěcení kaple. Význam těchto kulatých výročí je zvláště důležitý, protože kaple na Olšanech byla prvním pravoslavným svatostánkem, založeným ruskými emigranty po bolševickém převratu. Již téměř sto let zůstává kaple památníkem hrdinného boje nejlepších představitelů ruské společností proti zločineckého bolševického režimu.
Zároveň ruská kaple na Olšanských hřbitovech od počátku své existence byla a zůstává dodnes památníkem válečných obětí první světové války. Ostatky několika desítek ruských a srbských válečných zajatců z této války jsou uloženy v kryptě pod kaplí. Tamtéž se nachází hrob prvního předsedy vlády samostatného Československa Karla Kramáře a jeho ruské manželky Naděždy, obklopený hroby významných zástupců ruské protibolševické emigrace v Československu.
Je nutné přijmout nezbytná opatření, aby bylo možné co nejdříve určit důvody tak rychlého zhoršení stavu unikátní umělecké výzdoby ruské kaple. Toto umožní zastavit další chátrání nástěnných maleb a ikonostasů kaple a zajistit jejich konzervaci alespoň v současné podobě. Poté bude nutné vynaložit společné úsilí na obnovení bývalé nádhery ruské kaple Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech, aby tato jedinečná památka byla zachována pro budoucí generace.
Publikováno dne 5 listopadu 2020.
Sledujte moje sociální sítě
Na těchto stránkách využíváme soubory cookie za účelem měření návštěvnosti.