Ruská kaple
na Olšanských hřbitovech volá po záchraně

Vladimir Pomortzeff
badatel a novinář
Unikátní výzdoba ruské kaple na pražských Olšanských hřbitovech je v ohrožení. Stav freskových maleb se zhoršuje katastrofálním tempem. Jen za poslední čtyři roky ze zcela neznámých důvodů došlo k viditelným ztrátám a poškozením originálních barevných vrstev. Tento závěr jednoznačně vyplývá z porovnání fotografií interiéru kaple z různých let. Jsou nutná naléhavá opatření k záchraně této jedinečné pražské památky a zároveň jedné z mála hmotných stop působení ruské protibolševické emigrace v Československu.
Viditelné ztráty a poškození originálních barevných vrstev na tvářích a postavách třech biblických králů na jižní zdi ruské kaple Zesnutí přesvaté Bohorodice na pražských Olšanských hřbitovech.
Nejvíce jsou zasažení nástěnné malby na jižní zdi kaple, zejména v její horní části. Značně jsou také poškození maleb na přiléhajících částech západní a východní zdi. Fotografií maleb pořízené v říjnu 2015 a prosinci 2019 umožňují pozorovat rozsah poškození maleb, ke kterému došlo za pouhé čtyři roky. Příčinu tak rychlé změny stavu maleb za tak krátkou dobu je nutné naléhavé určit. Čím dříve bude tato příčina zjištěna, tím větší jsou šance zastavit další poškození jedinečných fresek vytvořených ruskými emigranty dle návrhu světoznámého ruského malíře Ivana Bilibina.
Viditelné poškození originálních barevných vrstev nástěnných maleb na jižní zdi ruské kaple Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech. Nástěnné malby na jižní zdi vytvořili v letech 1942 až 1944 ruští umělci Andrej Rjazanov a Rostislav Korjakin dle skic světoznámého ruského malíře Ivana Bilibina, vytvořených v letech 1927 až 1932 v jeho pařížském ateliéru. Fotografie pořízená dne 20. prosince 2019.
Pohybem posuvníku doprava a doleva na každé fotografii porovnejte stav jednotlivých úseků nástěnných maleb ruské kaple Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech v říjnu 2015 a v prosinci 2019. Doporučujeme použit pro prohlížení vetší monitor, protože na telefonu nejsou vidět drobné detaily. K takovým ztrátám a poškozením originálních barevných vrstev došlo za pouhé čtyři roky.
Viditelné poškození originálních barevných vrstev nástěnných maleb na jižní zdi ruské kaple Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech. Nejvíce utrpěla scéna Narození Ježíše v horní části jižní zdi, kterou vytvořil v roce 1942 ruský umělec Andrej Rjazanov.
Poškození barevných vrstev nástěnných maleb na jižní zdi ruské kaple na Olšanských hřbitovech. Scéna Klanění tří králů, kterou ruský umělec Andrej Rjazanov vytvořil v roce 1942.
Poškození barevných vrstev nástěnných maleb na jižní zdi ruské kaple na Olšanských hřbitovech. Scéna Zvěstování pastýřů, kterou ruský umělec Andrej Rjazanov vytvořil v roce 1942.
Za poslední čtyři roky se viditelné ztráty objevily taktéž u nástěnných maleb na východní zdi ruské kaple, zejména v oblastech sousedících s nejvíce poškozenou jižní zdi. Tyto fresky mají přitom zvláštní uměleckou hodnotu, protože jejich autorem je ruská umělkyně Tatjana Kosinskaja, která dohlížela na všechny práce na výzdobě ruské kaple na Olšanských hřbitovech. Viditelné poškozená je také freska v apsidě, zejména tváři Bohorodice a dvojce andělů.
Viditelné ztráty barevných vrstev nástěnných maleb na východní zdi ruské kaple na Olšanských hřbitovech. Malby na východní zdi vytvořila v roce 1941 ruská umělkyně Tatjana Kosinskaja dle skic světoznámého ruského malíře Ivana Bilibina, vytvořených v letech 1927 až 1932 v jeho pařížském ateliéru. Malby v apsidě vytvořil ve stejném roce ruský umělec Andrej Rjazanov. Fotografie pořízená dne 20. prosince 2019.
Stav stejného useku nástěnných maleb na východní zdi ruské kaple před pěti lety. Malby vytvořila v roce 1941 ruská umělkyně Tatjana Kosinskaja. Fotografie pořízená dne 13. října 2015.
Ztráty barevných vrstev nástěnných maleb na useku východní zdi ruské kaple na Olšanských hřbitovech, sousedícím s nejvíce poškozenou jižní zdi. Dvojité zobrazení dobrého lotra na detailu scény Zmrtvýchvstání Krista, kterou vytvořila v roce 1941 ruská umělkyně Tatjana Kosinskaja.
Poškození barevných vrstev nástěnných maleb na useku východní zdi ruské kaple na Olšanských hřbitovech, sousedícím se severní zdi. Viditelné tmavé skvrny na tmavozeleném pozadí scény pobíjení démonů anděly na detailu scény Zmrtvýchvstání Krista, kterou vytvořila v roce 1941 ruská umělkyně Tatjana Kosinskaja. Může to být způsobeno nadměrnou vlhkostí.
Stav nástěnných maleb na severní a západní zdi ruské kaple byl v prosinci 2019 relativně dobrým. Ale i zde jsou viditelné poškození a ztráty barevných vrstev, i když nejsou tak značné jako na zdech jižní a východní. Zvlášť znepokojivý je stav rozměrné fresky Posledního soudu na západní zdi, protože se jedná o umělecky nejcennější fresku ze všech maleb ruské kaple na Olšanských hřbitovech.
Drobné poškození barevných vrstev na fragmentu nástěnných maleb na severní zdi ruské kaple na Olšanských hřbitovech. Scénu Vstupu Páně do Jeruzaléma vytvořili v letech 1942 až 1943 ruští umělci Andrej Rjazanov a Rostislav Korjakin dle skic světoznámého ruského malíře Ivana Bilibina.
Poškození barevných vrstev na oblečení cara mořského a carevny podzemního království na fragmentu rozměrné fresky Posledního soudu na západní zdi ruské kaple, kterou ruský umělec Konstantin Pjaskovskij vytvořili v letech 1943 až 1944 dle skic světoznámého ruského malíře Ivana Bilibina. Podobné poškození se vyskytují na jiných úsecích teto umělecky nejcennější fresky ruské kaple na Olšanských hřbitovech.
Rovněž neuspokojivý je stav ikonostasu ruské kaple, zejména ikon tzv. místního činu umístěných ve spodní řadě a na dveřích ikonostasu. Jsou zde viditelné poškození barevných vrstev. Přitom je důležité si uvědomit, že ikonostas ruské kaple na Olšanských hřbitovech má neobvykle vysokou uměleckou hodnotu. Ikony pro tento ikonostas vytvořil v letech 1927 až 1928 mladý ruský umělec Kirill Katkov přímo v pařížském ateliéru světoznámého ruského malíře Ivana Bilibina. I kdyź budeme počítat jenom peněžní částky, za které se díla tohoto umělce prodávají na světových aukcích, bude se bezpochybně jednat o jedno z nejcennějších uměleckých děl na uzemí České republiky vůbec, přesahující třeba i nejhodnotnější díla českého umění.
Ztráty a poškození barevných vrstev na ikoně dobrého lotra na jižních dveřích ikonostasu ruské kaple na Olšanských hřbitovech. Umělecky Jednu z nejcennějších ikon celého ikonostasu vytvořil v letech 1927 až 1928 mladý ruský umělec Kirill Katkov přímo v pařížském ateliéru světoznámého ruského malíře Ivana Bilibina pod jeho dohledem. Fotografie pořízená dne 20. prosince 2019.
Ztráty a poškození barevných vrstev na ikoně dobrého lotra na jižních dveřích ikonostasu ruské kaple na Olšanských hřbitovech. Umělecky Jednu z nejcennějších ikon celého ikonostasu vytvořil v letech 1927 až 1928 mladý ruský umělec Kirill Katkov přímo v pařížském ateliéru světoznámého ruského malíře Ivana Bilibina pod jeho dohledem. Fotografie pořízená dne 20. prosince 2019.
Ztráty a poškození barevných vrstev na ikoně Bohorodice Vladimírské tzv. místního činu ve spodní řadě ikonostasu ruské kaple na Olšanských hřbitovech. Ikonu vytvořil v letech 1927 až 1928 ruský umělec Kirill Katkov přímo v pařížském ateliéru světoznámého ruského malíře Ivana Bilibina pod jeho dohledem.
Unikátní ikonostas ruské kaple Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech. Všichni ikony pro tento ikonostas vytvořil v letech 1927 až 1928 mladý ruský umělec Kirill Katkov přímo v pařížském ateliéru světoznámého ruského malíře Ivana Bilibina pod jeho dohledem.
Znepokojující je také celkový stav umělecké výzdoby ruské kaple na Olšanských hřbitovech. Změny jsou zvlášť patrné při porovnání současného stavu nástěnných maleb s fotografiemi pořízenými před osmnácti lety. Je viditelné znečištění maleb, zejména v kupoli a v horní části fresky Posledního soudu na západní zdi ruské kaple.
Stav maleb v kupoli ruské kaple na Olšanských hřbitovech před osmnácti lety. Malby v kupoli vytvořila v roce 1941 technikou alfresco dle skic Ivana Bilibina ruská umělkyně Tatjana Kosinskaja, která dohlížela na všechny práce na výzdobě ruské kaple. Fotografie pořízená dne 14. září 2002.
Současný stav maleb v kupoli ruské kaple na Olšanských hřbitovech. Malby vytvořila v roce 1941 technikou alfresco ruská umělkyně Tatjana Kosinskaja. Fotografie pořízená dne 20. prosince 2019.
Současný stav rozměrné fresky Posledního soudu na západní zdi ruské kaple na Olšanských hřbitovech. Umělecky nejcennější fresku celé kaple vytvořili v letech 1943 až 1944 ruský umělec Konstantin Pjaskovskij dle skic světoznámého ruského malíře Ivana Bilibina, vytvořených v letech 1927 až 1932 v jeho pařížském ateliéru. Fotografie pořízená dne 20. prosince 2019.
Stav rozměrné fresky Posledního soudu na západní zdi ruské kaple před osmnácti lety. Fresku vytvořili v letech 1943 až 1944 ruský umělec Konstantin Pjaskovskij. Fotografie pořízená dne 14. září 2002.
Je třeba si pamatovat, že ruská kaple Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech je kulturní památkou České republiky. Současně kaple je jednou z nejdůležitějších památek ruské protibolševické emigrace v Československu a zároveň důležitou památkou ruské kultury vůbec. Kaple také zcela splňuje podmínky aby v dohledné době byla vyhlášena národní kulturní památkou. Naším společným úkolem je zachovat tuto jedinečnou památku pro budoucí generace.

Je třeba si také pamatovat, že za pouhé čtyři roky budeme oslavovat sté výročí zahájení stavby ruské kapli. Pak za pět let oslavíme sté výročí vysvěcení kaple. Význam těchto kulatých výročí je zvlášť důležitý také proto, že kaple na Olšanech byla vůbec prvním pravoslavným svatostánkem, založeným ruskými emigranty po bolševickém převratu. Již skoro sto let kaple zůstává pomníkem hrdinného boje nejlepších zástupců ruské společností proti zločinecké bolševické ideologie.

Zároveň kaple na Olšanských hřbitovech již od počátku své existencí byla a zůstává pomníkem válečných obětí první světové války. Ostatky několika desítek ruských a srbských válečných zajatců teto války jsou uloženy v kryptě pod kapli. Tamtéž se rovněž nachází hrob prvního předsedy vlády nezávislého Československa Karla Kramáře a jeho ruské manželky Naděždy obklopený četnými hroby významných zástupců ruské protibolševické emigrace v Československu.

Je nutné přijmout nezbytná opatření, aby již v nejbližší bylo možné době určit důvody tak rychlého zhoršení stavu unikátní umělecké výzdoby ruské kaple na Olšanských hřbitovech. Toto umožní zastavit další chátraní nástěnných maleb a ikonostasů kaple a zajisti jejich zachování alespoň ve současné podobě. Poté budou nutné společné úsilí k navrácení ruské kaple Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech její bývalé nádhery, aby tato jedinečná památka dal byla pro budoucí generace příkladem obětovaného boje za pravdu a proti zlu a nenávisti.

Ruská kaple Zesnutí přesvaté Bohorodice na pražských Olšanských hřbitovech byla vůbec první ruskou pravoslavní církevní stavbou, kterou ruští emigranti založili po nuceném odchodu z bolševického Ruska. Návrh kapli vytvořil zcela zdarma ruský architekt Vladimir Brandt za pomoci svých studentů Nikolaje Paškovského a Sergeje Klodta. Stovky obyčejných ruských emigrantů dobročinně pracovali na stavbě. Vysvěcení kapli proběhlo dne 22. listopadu 1925 za účasti metropolity Jevlogije Georgijevského, správce ruských pravoslavných farností v západní Evropě.
Ruská kaple Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech v Praze na archivní fotografii z roku 1925. Kaple byla postavena v letech 1924 až 1925 dle návrhu ruského architekta Vladimíra Brandta zástupci ruské protibolševické emigrace. Foto: Alexander Gubčevský / Archiv hl. m. Prahy
Unikátní umělecká výzdoba nové kaple vznikla zásluhou vynikajícího ruského grafika Ivana Jakovleviče Bilibina, který v té době žil v exilu v Paříži. Autor nádherných ilustrací ruských pohádek a jeden z nejdůležitějších ruských umělců počátku 20. století ochotně přijal nabídku ruské emigrantské komunity v Československu vytvořit návrhy mozaik a fresek pro nový pravoslavní svatostánek. Již v létě roku 1927 se na východním průčelí kaple objevila první mozaika archanděla Michaela, vytvořená ve slavné pražské mozaikové dílně Marie Foerstrové dle skice Ivana Bilibina. O rok později byla nad hlavním vchodem umístěna rozměrná mozaika Znamení přesvaté Bohorodice.

Práce nad návrhy freskových maleb z různých důvodů trvala téměř deset let. Ivan Bilibin odevzdal skice maleb těsně před svým návratem do Sovětského svazu v roce 1936. Výsledek však nepochybně stál za dlouhá léta čekání. Vynikající ruský umělec kreativně interpretoval tradiční pravoslavnou ikonografii a doplnil fresky nečekanými detaily. Například na scéně Posledního soudu, kde se obvykle bývají zobrazeni hříšníci opouštějící své hroby, se překvapivě objevili pohádkový mořský car sedící na obrovské báječné rybě a carevna podzemního království. Báječná ryba navíc s nadšením požírá petržel.

Na realizace vynikajících skic Ivana Bilibina paradoxně došlo až v období druhé světové války. Skupina ruských umělců pod vedením Tatjany Kosinské začala pracovat na výzdobě kaple v letě 1941 kdy Praha byla okupována nacisty a německá vojska postupovali na Moskvu. Většinu nástěnných maleb vytvořili ruští emigrantští umělci Rostislav Korjakin a Andrej Rjazanov. Několik scén namalovali umělci Michail Romberg a Ilja Šapov. Absolvent pražské akademie umění Konstantin Pjaskovskij během třech let vytvořil dle skic Ivana Bilibina rozměrnou fresku Posledního soudu, která zabírá celou západní zeď kaple. Zhruba ve stejnou dobu světoznámý ruský umělec Ivan Bilibin zemřel hladem v obleženém nacisty Leningradu.

Na těchto stránkách využíváme soubory cookie za účelem měření návštěvnosti.
SOUHLASÍM
Close